Migrace
V současné době jsme v Evropě svědky největší poválečné migrace. Většina migrace ve 20. století na území Libereckého kraje souvisí s obdobím 2. světové války. Po vyhlášení Sudet v roce 1938 byla většina kraje připojena k Německu, což mělo za následek emigraci převážně českých a židovských občanů do Protektorátu Čechy a Morava a migraci části německého obyvatelstva. Po ukončení 2. světové války a následném odsunu německého obyvatelstva došlo k migraci českého obyvatelstva zpět. K další větší emigraci, zejména z politických důvodů, došlo v období 1948-50 a 1968-69.
Pojmy
Migrace je komplexním a dynamickým jevem, který má na Českou republiku společenské a ekonomické dopady. Vstup, pobyt a integrace cizinců na území České republiky jsou procesy s možnými pozitivními i negativními důsledky pro českou společnost – procesy, které jsou do značné míry závislé na aktivním a flexibilním přístupu ČR.
Důvody migrace Nejčastěji pronásledování, válečný konflikt, porušování lidských práv, chudoba, ekonomická migrace, studentská migrace.
Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem?
Uprchlíka definuje Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „jako člověka, který má opodstatněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení“.
Ekonomický migrant oproti tomu opouští svou zemi víceméně dobrovolně a od příchodu do jiného státu očekává zlepšení své ekonomické situace, chce dosáhnout lepšího vzdělání, nebo také z rodinných důvodů.
Československé opevnění
Obranu svých hranic musela Československá republika řešit od svého vzniku v roce 1918. Pro Československo jako jeden z nově vzniklých států znamenalo nové uspořádání konečné stanovení státních hranic s jeho sousedy. Průběh státních hranic však neodpovídal ani geografickým ani národnostním podmínkám. Nejvíce se tato skutečnost projevovala zpočátku ve vztazích s Maďarskem a v kritických letech 1935 až 1938 s Německem a s Polskem.
Zásadním počinem v organizaci řízení a realizaci výstavby stálého opevnění se stalo zřízení Rady pro opevňování a zřízení Ředitelství opevňovacích prací v roce 1935. Ředitelstvím opevňovacích prací byl jmenován divizní generál Karel Husárek.
Bylo naplánováno: 15 463 lehkých opevnění řopík 36-37, realizováno 9 860; 1 276 těžkých opevnění, realizováno 260; 16 dělostřeleckých tvrzí.
Víte, že...
- Válečný konflikt bývá často příčinou dobrovolného i nedobrovolného přesunu většího počtu obyvatel. K největším migračním dějům ve 20. století na území naší republiky, tedy i Libereckého kraje, docházelo před, během a po 2. světové válce.
- V roce 1938 nedobrovolně opustilo své domovy, které se nacházely na území Sudet, přibližně 250 000 osob. Převážně čeští a židovští občané odcházeli do vnitrozemí, na území Protektorátu Čechy-Morava (1939–1945).
- Po roce 1945 bylo z oblasti Sudet různým způsobem – dobrovolně i nedobrovolně – vysídleno celkem 2 820 000 osob německé národnosti (viz tabulka). Od této doby došlo k výraznému poklesu počtu německých obyvatel na našem území.
- Problematika nucené emigrace po 2. světové válce, zejména odsun (vysídlení) německých obyvatel ze Sudet, je velmi složitá. Celý děj je nutno chápat v kontextu doby. Dodnes je to, stejně jako období světových válek, pro mnohé citlivé téma – na české i německé straně.
- Podle statistik, které jsou k dispozici od roku 1950:
Nejvíce obyvatel na území dnešní ČR se přistěhovalo v roce 2007. Celkem 104 445. Nejméně obyvatel se přistěhovalo v roce 2000. Celkem 7 802.
Nejméně obyvatel se vystěhovalo v roce 1994. Celkem 265 osob. Nejvíce se jich vystěhovalo v roce 2004. Celkem 34 818.
Opevnění
v Libereckém kraji
Celé území Libereckého kraje bylo pod správou II. sboru Zemského vojenského velitelství Praha se sídlem v Hradci Králové, velitel divizní generál Josef Váňa. Realizováno bylo 2260 lehkých opevnění. Původní koncepce těžkých opevnění byla z časových a ekonomických důvodů přepracována, přesto se vzhledem k politické situaci nepodařilo realizovat úspornou variantu. Realizované opevnění po podepsání Mnichovské dohody bylo předáno bez boje Německu.