Webový obsah - zobrazení Webový obsah - zobrazení

 Půdní druhy Libereckého kraje

Výsledný druh závisí na přeměně mateční horniny, z které půda vzniká a způsobu zvětrávání.

Lehká půda (písčitá)
Spraše a nivní uloženiny na pískovcích (opuka, písky, pískovec, štěrk) se silně propustným podložím, jsou nesoudržné a špatně poutají vodu. Vhodné pro méně náročné rostliny, některé druhy zeleniny, z ovocných stromů broskvoně, třešně a višně.
Lehčí střední půda (hlinito-písčitá)
Oglejované půdy v okolí řek obsahují velké množství vody a vzduchu, ale snadno vysychají, mají málo živin, protože ty jsou vyplavovány vodou.
Střední půda
Hlinité půdy dobře propustné pro vzduch i vodu, nejvhodnější pro zemědělství, mají dostatek živin.
Těžší střední půda
Jílovito-hlinité půdy s horší propustností, které za sucha praskají, méně vhodné pro zemědělství.
Rašelina (organozem)
Je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky, neobsahuje prakticky žádné živiny, má dobrou nasáklivost, využití v zahradnictví.

Webový obsah - zobrazení Webový obsah - zobrazení

Víte že

...nejsevernější viniční trať v České republice Mariánov (3,7 ha), leží na katastru obce Zahrádky u České Lípy. K obnově vinařství došlo po 350 letech v roce 1976. V současné době je na části viniční trati (0,8 ha) převážně pěstována odrůda Müller-Thurgau a vzhledem ke své dobré poloze poblíž hladiny Novozámeckého rybníka, má parametry jakostního vína s přívlastkem.

Webový obsah - zobrazení Webový obsah - zobrazení

Mapové kompozice

Půdní druhy v Libereckém kraji (omezené měřítko)

Půdní typy v Libereckém kraji (omezené měřítko)

Webový obsah - zobrazení Webový obsah - zobrazení

Půdní typy

Typy půd vyvinuté v kraji (stejně jako jinde) jsou závislé na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a mnohých dalších podmínkách. Určujícím faktorem v severní a střední části kraje je převaha podložních kyselých hornin. Na západě je půdní kryt ovlivněn zejména georeliéfem – tabule a pahorkatiny s různě mocnými čtvrtohorními a třetihorními sedimenty.

Kambizemě jsou nejrozšířenějším půdním typem u nás. Využívají se k zemědělským i lesnickým účelům, pěstují se na nich méně náročné plodiny.

Hnědozemě jsou rovněž velmi kvalitní.  Většinou jsou využívány zemědělsky pro pěstování obilovin a řepy.

Černozemě patří k  nejúrodnějším půdám, Jsou využívány pro zemědělskou produkci. Pěstuje se na nich pšenice, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, ovoce a zelenina, chmel.

Pseudogleje jsou dlouhodobě pravidelně zamokřené půdy. Jsou méně úrodné, využíváme je jako louky.

Fluvizemě jsou typickými půdami podél vodních toků. Obecně je kvalita těchto půd dobrá.

Luvizemě jsou využívané zemědělsky k pěstování méně náročných plodin, ale i  lesnicky.

Rendziny jsou obdobou hnědých lesních půd, a v zemědělství jsou využity převážně jako louky.

Gleje jsou trvale podmáčené půdy. Mají velký význam při zadržování vody v krajině, lužní lesy a jsou využívány pouze jako louky.

 

Pedologie
Nauka, která si klade za cíl objasnit vznik půd, charakterizovat její vlastnosti, stanovit klasifikační systém, zpracovat rozšíření půdních jednotek na zemském povrchu, jakož i určit možnosti hospodářského využití půd.